Když se zamyslíme nad celkovým postojem islámského učení k nemuslimům s ohledem na to, co je ve vztahu k nim povolené a co zakázané, zjistíme, že nám bohatě postačí následující dva verše Koránu, neboť jsou zdrojem srozumitelného poučení vedení v této záležitosti. Alláh Nejvznešenější pravil:"Alláh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Alláh věru miluje poctivé. Avšak Bůh vám zakazuje brát si za přátele ty, kteří proti vám bojovali kvůli náboženství, a ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou přátelit, jsou nespravedliví!" (60:8-9)
První verš nejenže volá po spravedlnosti a poctivosti ve vztahu k nemuslimům, kteří nebojují proti muslimům z náboženských důvodů ani je nevyhánějí z jejich domovů - čili nemuslimů, kteří nejsou s muslimy ve válečném vztahu ani se k nim nechovají nepřátelsky - ale přímo vybízí muslimy, aby k nim byli laskaví. Slovo birr neboli "dobrota", použité v tomto verši, je velice komplexní termín, jenž označuje laskavost a štědrost ve všech směrech přesahující spravedlnost. Totéž slovo se používá pro označení muslimova závazku vůči rodičům.
Již jsme si řekli, že tento verš volá po spravedlnosti. Alláh zde totiž říká: "neboť Alláh věru miluje ty, kdo jsou spravedliví," (60:8) a správný věřící se vždy snaží chovat tak, jak to má Alláh rád. Uvědomme si, že mezi Alláhovým výrokem "Alláh vám nezakazuje" (60:8), což je v podstatě velmi mírná výzva, a tím, že jde o volání po spravedlnosti či vybízení k ní, není rozpor. Použitím těchto slov chtěl Alláh Nejvznešenější vymýtit z lidských myslí mylnou představu, že všichni nemuslimové jsou stejní a že si nezasluhují dobré zacházení a laskavost ze strany muslimů. Takto dává Alláh jasně najevo, že nám nezakázal laskavost k nemuslimům obečně, nýbrž pouze k těm, kdo s námi válčí a chovají se k nám muslimům nepřátelsky.
==============================================================
========================================================
==============================================
========================================================
==============================================
Význam přátelství s nemuslimy
Povolené a zakázané v Islámu, šejch Júsuf al-Qaradáwí, str. 238-240
Otázka, jež trápí mnoho lidí a jež někdy bývá otevřeně diskutována, zní takto: jak můžeme projevovat nemuslimům laskavost a lásku a chovat se k nim pěkně, když Alláh Sám nám zakazuje mít nemuslimy za spojence a ochránce v tomto verši:
"Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Alláh věru nepovede lid nespravedlivý." 5:51
Odpověď na tuto otázku zní, že tyto verše neplatí bezpodmínečně na každého žida, křesťana či nemuslima. Opačná interpretace by byla v rozporu s přikázáními Koránu, která vedou k lásce a laskavosti vůči všem dobrým a mírumilovným lidem všech náboženství, i s verši, které povolují manželství s ženami lidí Knihy a se vším, co Alláh říká o lásce - "a mezi vás vnesl lásku a milosrdenství" 30:21 - a také s veršem pojednávajícím o křesťanech:
"Alláh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Alláh věru miluje poctivé. Avšak Alláh vám zakazuje brát si za přátele ty, kteří proti vám bojovali kvůli náboženství, a ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou přátelit, jsou nespravedliví!" 60:8-9
"...a zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími přáteli věřících, jsou ti, kdož říkají: "Jsme křesťané!"" 5:82[1]
Výše citované verše byly zjeveny v souvislosti s lidmi, kteří se chovají vůči islámu nepřátelsky a vedli proti muslimům války. Proto jim muslim nesmí nikterak pomáhat - čili být jejich spojencem - ani jim nesmí svěřovat tajemství na úkor vlastní víry a komunity. Toto je vysvětleno v dalších verších, kde se praví:
"...Nevěřící neopominou vám škodit a přáli by si, abyste upadli do nesnází. A již se stala nenávist jejich zjevnou v jejich ústech, však to, co skrývají hrudi jejich, je ještě horší. A učinili jsme vám znamení jasnými, jste-li rozumní. A hle, vy jste ti, kdož tyto lidi milují, zatímco oni vás nemilují; vy věříte v Písmo v jeho celku." 3:118-119
Tento verš osvětluje povahu lidí, kteří ve svých srdcích skrývají obrovskou nenávist a nepřátelství vůči muslimům. Jež bývá někdy slyšet i v jejich slovech.
Alláh Nejvznešenější praví:
"Nenalezneš žádné lidi, věřící v Alláha a v den poslední, přátelit se s těmi, kdož se protiví Alláhu a poslu Jeho, byť to byli otcové jejich či synové jejich anebo bratři jejich či rod jejich...." 58:22
Tímto protivením se Alláhovi se nerozumí pouze akt nevíry, ale také nepřátelství vůči islámu a muslimům.
Alláh také říká:
"Vy, kteří věříte! Neberte si nepřátele Mé i svoje za přátele, obracejíce se k nim s láskou, zatímco oni nevěří v to, co k vám přišlo z pravdy. Vždyť vyhnali posla i vás za to, že věříte v Alláha, Pána svého...." 60:1
Tento verš byl zjeven v souvislosti s pohany z Mekky, kteří vyhlásili Alláhovi a Jeho Poslu, nechť mu Alláh požehná a dá mír, válku a vyhnali muslimy z jejich domovů jen proto, že prohlásili, že jejich Pánem je Alláh. S takovými lidmi nelze přátelství a spojenectví tolerovat. A přesto se Korán nevzdává naděje, že jednoho dne může dojít k usmíření - neláme nad nemuslimy hůl, ale povzbuzuje muslimy, aby v sobě chovali naději, že jednou bude lépe a vztahy s nimi se zlepší, neboť v též súře Alláh říká:
"Možná že Bůh způsobí, že mezi vámi a těmi, s nimiž jste v nepřátelství, zavládne láska, neboť Bůh je všemohoucí a Bůh je nejvýš odpouštějící a slitovný." 60:7
Tento verš Koránu nás ujišťuje, že i trpké nepřátelství a hluboká zášť jednou pominou. O tomtéž hovoří i tento výrok:
"Svého nepřítele nenáviď jen mírně - co když se jednoho dnes stane tvým přítelem. (Tirmidhí)
Zákaz bratříčkování se s nepříteli islámu platí ještě důrazněji v případě, že jde o soupeře silnějšího, jenž muslimy připravuje o naději a vzbuzuje v nich strach. V těchto situacích jim pospáchají na pomoci jedině pokrytci a lidé s chorým srdcem, kteřá se s nimi přátelí dnes, aby z nich měli prospěch zítra. Alláh Nejvznešenější popisuje tuto situaci následovně:
"A vidíš ty, v jejichž srdcích je choroba, horlivě mezi nimi obcházet a říkat: "Bojíme se, aby nás nepostihl obrat osudu!" Však možná, že Bůh přinese úspěch anebo nějaké Své rozhodnutí, takže tito lidé začnou litovat toho, co skrývali ve svých duších," 5:52
"Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven trest bolestný. Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu." 5:138-139
Odpověď na tuto otázku zní, že tyto verše neplatí bezpodmínečně na každého žida, křesťana či nemuslima. Opačná interpretace by byla v rozporu s přikázáními Koránu, která vedou k lásce a laskavosti vůči všem dobrým a mírumilovným lidem všech náboženství, i s verši, které povolují manželství s ženami lidí Knihy a se vším, co Alláh říká o lásce - "a mezi vás vnesl lásku a milosrdenství" 30:21 - a také s veršem pojednávajícím o křesťanech:
"Alláh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Alláh věru miluje poctivé. Avšak Alláh vám zakazuje brát si za přátele ty, kteří proti vám bojovali kvůli náboženství, a ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou přátelit, jsou nespravedliví!" 60:8-9
"...a zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími přáteli věřících, jsou ti, kdož říkají: "Jsme křesťané!"" 5:82[1]
Výše citované verše byly zjeveny v souvislosti s lidmi, kteří se chovají vůči islámu nepřátelsky a vedli proti muslimům války. Proto jim muslim nesmí nikterak pomáhat - čili být jejich spojencem - ani jim nesmí svěřovat tajemství na úkor vlastní víry a komunity. Toto je vysvětleno v dalších verších, kde se praví:
"...Nevěřící neopominou vám škodit a přáli by si, abyste upadli do nesnází. A již se stala nenávist jejich zjevnou v jejich ústech, však to, co skrývají hrudi jejich, je ještě horší. A učinili jsme vám znamení jasnými, jste-li rozumní. A hle, vy jste ti, kdož tyto lidi milují, zatímco oni vás nemilují; vy věříte v Písmo v jeho celku." 3:118-119
Tento verš osvětluje povahu lidí, kteří ve svých srdcích skrývají obrovskou nenávist a nepřátelství vůči muslimům. Jež bývá někdy slyšet i v jejich slovech.
Alláh Nejvznešenější praví:
"Nenalezneš žádné lidi, věřící v Alláha a v den poslední, přátelit se s těmi, kdož se protiví Alláhu a poslu Jeho, byť to byli otcové jejich či synové jejich anebo bratři jejich či rod jejich...." 58:22
Tímto protivením se Alláhovi se nerozumí pouze akt nevíry, ale také nepřátelství vůči islámu a muslimům.
Alláh také říká:
"Vy, kteří věříte! Neberte si nepřátele Mé i svoje za přátele, obracejíce se k nim s láskou, zatímco oni nevěří v to, co k vám přišlo z pravdy. Vždyť vyhnali posla i vás za to, že věříte v Alláha, Pána svého...." 60:1
Tento verš byl zjeven v souvislosti s pohany z Mekky, kteří vyhlásili Alláhovi a Jeho Poslu, nechť mu Alláh požehná a dá mír, válku a vyhnali muslimy z jejich domovů jen proto, že prohlásili, že jejich Pánem je Alláh. S takovými lidmi nelze přátelství a spojenectví tolerovat. A přesto se Korán nevzdává naděje, že jednoho dne může dojít k usmíření - neláme nad nemuslimy hůl, ale povzbuzuje muslimy, aby v sobě chovali naději, že jednou bude lépe a vztahy s nimi se zlepší, neboť v též súře Alláh říká:
"Možná že Bůh způsobí, že mezi vámi a těmi, s nimiž jste v nepřátelství, zavládne láska, neboť Bůh je všemohoucí a Bůh je nejvýš odpouštějící a slitovný." 60:7
Tento verš Koránu nás ujišťuje, že i trpké nepřátelství a hluboká zášť jednou pominou. O tomtéž hovoří i tento výrok:
"Svého nepřítele nenáviď jen mírně - co když se jednoho dnes stane tvým přítelem. (Tirmidhí)
Zákaz bratříčkování se s nepříteli islámu platí ještě důrazněji v případě, že jde o soupeře silnějšího, jenž muslimy připravuje o naději a vzbuzuje v nich strach. V těchto situacích jim pospáchají na pomoci jedině pokrytci a lidé s chorým srdcem, kteřá se s nimi přátelí dnes, aby z nich měli prospěch zítra. Alláh Nejvznešenější popisuje tuto situaci následovně:
"A vidíš ty, v jejichž srdcích je choroba, horlivě mezi nimi obcházet a říkat: "Bojíme se, aby nás nepostihl obrat osudu!" Však možná, že Bůh přinese úspěch anebo nějaké Své rozhodnutí, takže tito lidé začnou litovat toho, co skrývali ve svých duších," 5:52
"Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven trest bolestný. Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu." 5:138-139
[1] Termíny křesťané a křesťanství se neobjevují v křesťanských písmech ani nepocházejí od Ježíše, mír s ním. Následovníkům Ježíše, mír s ním, se říkalo nasárové (pomocníci) a totéž slovo se používá v arabské verzi Koránu; označení "křesťané" původně používali ti, kdo chovali jeho následovníky v opovržení.
Žádné komentáře:
Okomentovat