Otázka: Jeden můj křesťanský přítel za mnou přišel a žádal mě o knihu, která ukazuje lidem správnou cestu, jak žít. Dal jsem mu Korán. Četba ho velmi zaujala až do okamžiku, když přišel k verši: „Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ (5:51) Zeptal se mě: „Proč to tak je? Proč vám vaše kniha říká, že nesmíme být vašimi přáteli? Znamená to, že se nemůžu s tebou přátelit?“ Na jeho žádost vás prosím o vysvětlení tohoto tématu. Já sám si nevím rady. Pokud by to tak bylo, jak to, že islám dovoluje muslimům oženit se s křesťanskou nebo židovskou dívkou (aniž by po nich vyžadoval změnu jejich náboženství)?
Odpovídá Muzzamil Siddiqi
Korán neříká, že nemuslimové nemohou být přáteli muslimů, ani muslimům nezakazuje být přátelští k nemuslimům. Mnoho nemuslimů jsou dobrými přáteli muslimů jako jednotlivců i muslimské společnosti. Existuje rovněž mnoho dobrých muslimů, kteří se opravdově a upřímně drží své víry, a přitom se chovají velmi přátelsky k mnohým nemuslimům. Islám nás učí být přátelský ke všem lidem. Učí nás, že bychom měli i se svými nepřáteli jednat spravedlivě a poctivě. Bůh praví na začátku zmiňované súry Prostřený stůl: „Vy, kteří věříte! Buďte přímí před Bohem a buďte svědky spravedlivými. Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví - a to je blíže k bohabojnosti – a bojte se Boha, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (5:8)
Na jiném místě Koránu praví: „Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé. Avšak Bůh vám zakazuje brát si za přátele ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kteří hledají jejich ochranu, jsou nespravedliví!“(60:8-9)
Bůh označil Proroka Muhammada (budiž s ním mír) za „milosrdenství“ světu. Prorok byl znamením Božího milosrdenství všem lidem, nejen muslimům. Ve své laskavosti a spravedlivém jednání nečinil rozdíl mezi věřícími a nevěřícími. Byl laskavý k pohanům v Mekce a bojoval proti nim, jen když oni bojovali proti němu. Uzavřel smlouvy se Židy v Medíně a tyto smlouvy ctil až do doby, kdy Židé tyto smlouvy porušili. S laskavostí přijal křesťany z Nadžranu ve své mešitě v Medíně. Přeli se s ním o islám, ale on jim odpovídal s úctou a s respektem. Existuje mnoho příkladů z jeho života, které dokazují, že byl tím nejlaskavějším ke všem lidem.
Ve verši, který citujete, je použito slovo „awlijá“. „Awlijá“ je tvar množného čísla od singuláru „wali“.
Správný překlad výrazu „wali“ není „přítel“, ale někdo, kdo je velmi blízký a intimní. Tohoto výrazu se rovněž používá ve smyslu „ochránce, strážce, patron, pán, mistr“. V Koránu se toto slovo užívá pro Boha, např. ve verši: „Bůh je ochráncem těch, kdož uvěřili, a dal jim vyjít z temnot ke světlu. ...“ (2:257) Lze uvést mnoho dalších odkazů na verše v Koránu, které mají tento význam. Stejného slova Korán někdy užívá i pro lidské bytosti, např. „... A byl-li někdo zabit nespravedlivě, dali jsme jeho nejbližšímu (wali) pravomoc jej pomstít, ...“ (17:33)
Správný překlad verše ze súry Prostřený stůl je tedy: „Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany za ochránce, neboť oni jsou ochránci svým lidem. Kdokoliv z vás se k nim obrátí pro ochranu, je jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ (5:51) Je zřejmé, že židé jsou ochránci židům, křesťané křesťanům, proč by tedy neměli muslimové ochraňovat a podporovat vlastní lid? Tento verš nám neříká, abychom byli proti židům nebo křesťanům, nýbrž že bychom se měli starat o vlastní lid a navzájem se podporovat.
Ibn Kathír ve svém Tafsíru zmiňuje, že někteří učenci tvrdí, že tento verš ze súry Prostřený stůl byl zjeven po porážce muslimů v bitvě u hory Uhud. Tehdy jeden muslim z Medíny řekl: „Budu žít se židy, abych byl v bezpečí, když na Medínu bude proveden další útok.“ Jiný člověk řekl: „Budu žít s křesťany, abych byl v bezpečí v případě, že se bude na Medínu znovu útočit.“ Bůh proto zjevil tento verš, který připomíná věřícím, že by neměli hledat ochranu u jiných, ale ochraňovat se navzájem. (viz Ibn Kathír, Al-Tafsír, svazek 2, str. 68).
Muslimům je povoleno přátelit se s nemuslimy, pokud se drží své vlastní víry a jsou věrni islámu, ryze a oddaně. Správně poukazujete na to, že muslim se smí oženit s křesťankou nebo židovkou. Manželství je založeno na lásce a přátelství. Jak by mohlo být přátelství k židům a křesťanům zakázáno, když islám povoluje manželství muslima a židovky, či muslima a křesťanky?
Je povinností muslimů ochraňovat muslimy. Naopak muslimové by neměli poskytovat ochranu nikomu, kdo bojuje proti jejich víře, i kdyby to byli jejich vlastní otcové či bratři. Bůh praví: „Vy, kteří věříte! Neberte si za ochránce (awlijá) otce své a bratry své, jestliže je jim nevěrectví milejší než víra. A ti z vás, kdož tak činí, jsou nespravedliví!“ (9:23)
Podobně Korán potvrzuje, že muslimové by neměli ochraňovat nemuslimy před muslimy. Pokud ovšem někteří muslimové křivdí nemuslimům, je povinností muslimů pomoci nemuslimům a ochránit je před křivdami, které páchají ti takzvaní muslimové. Prorok (budiž s ním mír) řekl, že on sám bude žalobcem za nemuslima, který žije mezi muslimy a kterému muslimové činí bezpráví. Islám nás rovněž učí, že by muslimové neměli hledat ochranu u nemuslimů před muslimy. Měli by se snažit vyřešit případné spory mezi sebou. Bůh praví: „Nechť si věřící neberou nevěřící za ochránce místo věřících! ...“ (3:28)
„Vy, kteří věříte! Neberte si nevěřící za ochránce místo věřících! Chcete snad proti sobě dát Bohu oprávnění zjevné?“ (4:144)
www.islamonline.net, překlad: Z.M.
Žádné komentáře:
Okomentovat