Uctívají muslimové "černou krabici" v poušti?

Nějakou dobu zpět jsem poslouchala příběh přijetí islámu šejcha Júsúf Estese, bývalého křesťanského kazatele a dnes oddaného muslima. Hovořil o tom, že jako křesťanský kazatel dostával různé informace o islámu a muslimech od jiných jemu představených amerických křesťanů.

A tohle je část toho, co mu bylo řečeno o islámu: "Nevěří v Boha, místo toho uctívají černou krabici v poušti, líbají zemi 5krát denně...."

Opravdu muslimové uctívají "černou krabici" v poušti?

Podívejme se na to z jiného pohledu. Pokud někdo něco uctívá, zřejmě to pro něj bude posvátné. Něco, co bude opatrovat, starat se o to...  něco co nebude chtít aby bylo poničeno, nebo nějak znesvěceno.
Kdyby muslimové ucítvali Kábu, byly by zde záznamy o tom, že na ní stáli a použili ji ke svolávání k modlitbě? Nebo, že blízký společník Mohammeda políbil kámen pouze proto, že jej políbil Mohammed?

Umar ibn Chattáb řekl černému kameni, který je umístěn v rohu Káby: "Vím, že jsi jen kámen a nemůžeš mi ani ublížit, ani být k užitku. Kdybych neviděl Proroka doktnout (políbit) se tě, nikdy bych se tě nedotkl (nepolíbil tě)." (Buchárí)

Stejně tak existují záznamy o tom, že po příchodu muslimů do Mekky, byl Bilál vyzván, aby udělal adhán (volání k modlitbě). Ten se vyšplhal po látce pokrývající Kábu na střechu, odkud svolal muslimy k modlitbě.

Bůh Všemohoucí na mnoha místech Koránu uvádí:

"A nevyslali jsme před tebou žádného posla, abychom mu nebyli vnukli: „Není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy!“ 21: 25

Proč se tedy muslimové modlí ke Kábě?

Muslimové se nemodlí ke Kábě, ale modlí se směrem ke Kábě.

"Vídáme tě často obracet tvář svou k nebi sem a tam a obrátíme tě proto ke qible, jež se ti bude líbit. Obrať tedy tvář svou směrem k Mešitě posvátné! A kdekoliv budete, obracejte tvář svou ve směru jejím! Věru ti, jimž dostalo se Písma, vědí dobře, že to je pravda od Pána jejich přicházející. A není Bohu lhostejné, co dělají." 2: 144

Islám je o jednotě. A jednota provází i modlitbu. Nejen v jazyce, pohybech, ale také ve směru. Všichni muslimové na celém světě se modlí stejným směrem.

"A ať vyjdeš odkudkoliv, obracej tvář svou směrem k Mešitě posvátné, neb ona je vskutku pravdou od Pána tvého. A není Bohu lhostejné, co děláte. A ať vyjdeš odkudkoliv, obracej tvář svou směrem k Mešitě posvátné; a kdekoliv budete, obracejte tváře své ve směru jejím, aby lidé neměli důvod vám něco vytknout, kromě těch z nich, kdož jsou nespravedliví, avšak těch se neobávejte! Obávejte se Mne, abych mohl dovršit dobrodiní své vůči vám - snad budete správnou cestou vedeni!" 2: 149- 150

Islám je však náboženství Boží a Bůh nechce pro lidi nic složitého a stejně tak to je i se směrem modlitby. Může se stát, že někdo cestuje a neví, kterým směrem je Kába, pak se může modlit jakýmkoliv směrem, kterým si myslí, že je. 

Muslimové neuctívají Kábu, uctívají pouze Boha Milosrdného, Slitovného, Pána všeho stvoření, toho, jenž nemá ani partnerů, ani potomků. 

"Váš Bůh je Bůh jediný a není božstva kromě Něho, milosrdného, slitovného." 2:163

Vysvětlení základních pojmů

Kába
Malá krychle z kamenů a malty umístěná v neúrodné poušti Arabského poloostrova, známá jako Kába.
A věru prvním chrámem, jenž pro lidstvo byl založen, byl ten, jenž v Bakce stojí, jenž požehnáním je i vedením správným pro lidstvo veškeré. A v něm jsou znamení jasná. 3:96, 97

Bakka je starší název pro město Mekka a znamená „pláč“. Jedno vysvětlení tohoto jména říká, že tyrani a domýšlivci pláčí a stávají se pokornými v blízkosti této požehnané oblasti. Jiní přisuzují název Bakka a pláč k příběhu Hadžar, která zde prožívala svůj zármutek a úzkost, jak se snažila najít vodu na neúrodné zemi kolem Káby, kde byla zanechána prorokem Ibráhímem (Abrahám), mír s ním, aby zde vychovávala jejich syna Ismáíla (Izmael), který byl tehdy ještě dítětem. V té době nebyla ještě Kába Ibráhímem vystavěna, vystavěl ji až později společně se svým synem Ismáílem, jak Alláh přikázal:

A hle, připravili jsme pro Abrahama příbytek na místě chrámu a řekli jsme mu: „Nepřidružuj ke Mně nic, ale očisti Chrám Můj pro ty, kdo obcházení konají, a pro ty, kdož modlí se vestoje, klaní se a na zem padají!“ 22:26

Pouť (velká - Hadždž, malá - Umra)
Když byla Kába vystavěna, byl zaveden rituál hadždže. Alláh řekl Ibráhímovi, mír s ním:

A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jedouce na všelikých velbloudech rychlých. 22:27

Ve verších, které vysvětlují, jak vykonávat pouť, nám Alláh říká:

Vyhýbejte se špíně model, vystříhejte se řeči falešné! Buďte jako hanífové Alláhu oddáni, nikoliv jako ti, kdo k Němu přidružují! Ten, kdo přidružuje k Alláhu, podobá se tomu, jenž spadl z nebe a jejž uchvátili ptáci anebo jej zavál vítr do místa dalekého. 22:30, 31

Vykonáním poutě vzdáváme čest Alláhu a potvrzujeme svou víru v principy tawhídu neboli jedinečnost Alláha. Když vstoupíme do ihrámu, není náhodou, že recitujeme následující: „Labbajka Alláhumma labbajk, labbajka lá šaríka laka labbajk. Inna ´l-hamd wan-ni´mata laka wa ´l –mulk, lá šaríka lak!“ (Zde jsem, ó Alláhu, zde jsem. Zde jsem, nemáš partnery, zde jsem. Vskutku všechna chvála a požehnání jsou Tvé a veškerá svrchovanost, nemáš žádného partnera!)

Na mnoha místech v Koránu nazývá Alláh Kábu „Svým“ Domem. Vskutku my navštěvujeme tento Dům jako odpověď na jeho pozvání. Abu Hurajra vyprávěl, že Prorok, nechť mu Alláh žehná, řekl: „Poutníci a ti, kdo vykonávají umru, jsou Alláhovými hosty. Jejich modlitby jsou vyslyšeny a jejich prosby za odpuštění jsou přijaty.“ (an-Nisáí a Ibn Mádža)

Navštívením tohoto zvláštního Domu, který nazýváme Kába, se vracíme na stejné místo, kde Ibráhím, mír s ním, stál a volal nás k hadždži poprvé. Vykonáním jejich rituálů přehráváme důležité aspekty úsilí k postavení Káby a připomenutí oběti Ibráhíma a jeho rodiny, stejně jako těch z generací věřících, kteří přišli po nich. Takto je hadždž jak cestou do duše Islámu, tak k Domu Alláha.

Raná historie Káby

Během staletí následujících potom, co Ibráhím postavil Kábu, převzaly odpovědnost za péči o ni různé kmeny. První z nich byl kmen Džurhum, stejný kmen, kde si Ismáíl našel svou nevěstu, když se lidé tohoto kmene usadili v údolí, kde zůstával se svou matkou. Potom se moc přesunula krátce na kmen Amaliqa a opět zpátky na kmen Džurhum. Další skupina, kmen Chuza´a, se stal silným a podařilo se mu vypudit kmen Džurhum z Mekky a převzít kontrolu nad Kábou. Kmen Džurhum ovládal oblast nejméně tisíc let a nechoval se vždy podle svých závazků před Alláhem, tj. ochraňovat bezpečnost poutníků a posvátnost Káby samotné. Časté války spolu s nájezdy na poutníky, aby mohli ukrást jejich bohatství, vedlo k vytvoření atmosféry nebezpečí a zkaženosti.

Ve stejné době, kdy se toto vše dělo, se staly běžnými v mnoha blízkých oblastech takové praktiky, jako je věštění osudu a uctívání model, a lidé byli všeobecně pohlceni pověrami. Amr Ibn Luhaij, vůdce kmene Chuza´a, umístil do Káby modly a vyzval lid, aby je uctívali a kázal, že tyto modly mohou přivést člověka blíže k Alláhu. Tímto krokem Kába získala naprosto opačnou funkci než byl její původní účel, tj. dům sloužící k uctívání Alláha Jediného, bez partnerů.

Kába sama o sobě
Přestože hovoříme o Kábě jako o bajt Alláh (čili Dům Alláha), ve skutečnosti nevěříme, že by se Alláh nalézal uvnitř Káby nebo že by Kába sama o sobě byla objektem uctívání. Alláh nám říká v Koránu:

Alláhu náleží východ i západ, a ať se obrátíte kamkoliv, všude je tvář Alláhova. A Alláh věru je všezahrnující, vševědoucí! 2:115

Kvůli naprosté nevědomosti nebo z nepřátelství někteří lidé špatně vykládají význam Káby a špatně interpretují náš způsob modlitby a poutě jako pozůstatky pohanských rituálů praktikovaných Araby v době předislámské. Zvláště poukazují na rituál líbání Černého kamene během hadždže a pochybují, zda to není forma modlářství.

Je základní součástí naši islámské víry, že nepřidružujeme k Alláhu Nejmocnějšímu žádné partnery; pak je tedy pro věřícího muslima zcela nemyslitelné, že by uctíval během své modlitby někoho nebo něco jiného, než Alláha samotného. Ve své knize Ašraf al-Džawab napsal Ašraf Ali Thánwi: „...Žádný uctívající nemůže popírat věc, kterou uctívá….muslimové popírají uctívání Káby a ona není symbolem uctívání. Kába je pouze směrem uctívání.“

Dále při vysvětlování tohoto tématu v kázání na téma tawáf, šejch A. Muhammad Salím řekl: „I kdyby byla Kába zcela zničena, naše qibla by měla stále stejný směr. Posvátnost je v symbolismu událostí, které se zde udály. Posvátnost je v lekcích, které si odnášíme z těchto míst, abychom je vnitřně prožili a ochránili své duše a vyjádřili je navenek v našem chování, abychom uchovali naše těla. Posvátnost je ve stezce vedení, kterou tato místa symbolizují: stezce, která umožňuje lidským bytostem zušlechťovat duši, což nás přibližuje Alláhu.

Jinými slovy není to fyzická konstrukce Káby, o kterou se muslimové zajímají, ale to, co reprezentuje, podobně jako citová a duchovní náklonnost, kterou chováme k mešitě al-Aqsa v al-Quds (Jeruzalém) a k městu al-Quds samotnému.

Ve skutečnosti v historii Káby byly doby, kdy byla v havarijním stavu nebo zničena, a dokonce se stalo, že Karamathiáni v desátém století asi na dobu 20 let uloupili Černý kámen. Nic z toho nemělo žádný vliv na funkci Káby v Islámu nebo na to, jak muslimové vykonávají pouť. Není nutné pro každého na prvním místě políbit Černý kámen, protože i tak jeho hadždž bude platný; stačí se ho dotknout nebo ukázat směrem k němu pravou rukou na počátku každého kruhu tawáfu.

Navíc když člověk začíná tawáf, tento úkon je vykonáván ve jménu Alláha se slovy: Bismi lláhi wa Alláhu Akbar, Alláhumma ímánan bika wa tasdíqan bikitábika wa wafa´an bi ´ahdika wa ittiba´an li sunnati nabbíjjika salla ´lláhu alajhi wa sallam. (Ve jménu Alláha, Alláh je Největší. Ó Alláhu – začínám tento tawáf – věřící v tebe, potvrzující pravdu Tvé knihy, vyplňující svou smlouvu s tebou a následující příklad Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír).




Kiswa - pokrývka Káby

Tradice pokrývání Káby zvnějšku (pomocí kiswa) počala ještě před příchodem Islámu. Během let byly používány různé druhy materiálů, jako například červené pokrývky vyrobené z kůže, pruhované látky a další kusy látek nesčetných barev. Mnoho záznamů říká, že jeden z vůdců Jemenu zvaný Asad al-Himiari byl prvním člověkem, který oblékl Kábu zcela do kiswa.

Prorok, nechť mu Alláh žehná, později pokrýval Kábu jemenskou látkou, zatímco Umar a Uthmán ji pokrývali koptskou (egyptskou) bílou látkou. Jiní používali hedvábí. Saíd ibn Mansour vyprávěl v Sunan, že: „Umar ibn al-Chattáb měl ve zvyku sundat starou látku z Káby každý rok, rozřezat ji na kousky a rozdělit mezi poutníky, kteří je používali jako ochranu před žárem Mekky. Výměna kiswa se až do dnešního dne děje každoročně.





Černý kámen
Je zasazen do východního rohu Káby ve stříbrném prstenci. V knize Příběhy Proroků se píše, že tento kámen byl snesen andělem Gabrielem z ráje a původně byl bíly, ale doteky lidí "pošpiněných" hříchy jej časem zčernaly.



---
zdroje: Al-jumuah (překlad islámská Komunita sester)
Příběhy proroků - Ibn Kathír
Korán