Mění Bůh v Koránu své názory?

RŮZNÉ POHLEDY NA BOŽÍ NEMĚNNOST

1) O: Jak se mohou Aláhova zjevení měnit nebo být nahrazena? (Súra 16:101) Pokud se mění, jak může být Korán věčný? Pokud se mění, pak může být Mohamed nahrazen. Pokud Bůh mění svou vůli, pak musí být jeho vševědoucnost omezená. Pokud si Boží zjevení protiřečí, jak se můžeme na Boha spolehnout? Nelze oddělit něčí vůli, slovo, přirozenost a charakter. Je-li Bůh nestálý, jaký máme základ pro morálku a poznání Boha? Bůh a jeho Slovo se nikdy nemění (Bible - Mal.3:6; Ž 89:34).

2) O: Proč si Súra 2:106 a 10:64 v Božím zjevení protiřečí?

 

 

 

Odpověď:

Islám přišel jako požehnání, přišel zde proto, aby reformoval lidské podmínky. Nepřišel zde proto, aby zničil lidskou civilizaci nebo ovládal a vládl. Islám nevymazal před-islámské praktiky a zvyky, ale pouze odstranil ty, které byly nemravné, špatné a společnosti škodlivé. Aby mohla být vybudována nová civilizace s novými mravy a chování, bylo potřebné se na vše podívat z lidské perspektivy. Co bylo špatné, bylo odstraněno a co bylo dobré bylo potvrzeno.

 

Aby bylo dosaženo reformy, islám nastolil sérii právních nařízení a zákazů. Nicméně k zavedení islámského práva koránské verše braly v podtaz následující čtyři principy:

 

1. Odstranění obtíže

2. Snížení náboženských povinností

3. Uskutečnění/realizace blaha veřejnosti

           -   Odvolání (zrušení)

4. Uskutečnění/realizace univerzální spravedlnosti

 

Vzhledem k charakteru otázky nás bude zajímat odvolání nebo-li naskh.

 

Naskh je jednou z manifestací uskutečnění blaha veřejnosti v islámském právu.

 

Budeme zde brát v podtaz, že zákony v islámu, jsou pojímány jako dobro pro celé lidstvo, bez časového ohraničení. Prorok, nechť mu Alláh požehnán a dá mír, byl poslán jako univerzální prorok celému lidstvu do konce časů. Výklad významu

"A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví." 34:28

Bůh může předepsat nařízení, které je vhodné a potřebné v době jeho uzákonění, nebo může sloužit určitému omezenému účelu. Nicméně jeho potřeba může později zaniknout nebo jeho jedinečný účel mohl být dosažen.V takovém případě potřeba pro takové právo ustane a nebo je jeho platnost zrušena.

 

Příkladem může být například smuteční doba.

 

Původně byla smuteční doba vdovy jeden rok a bylo povinností manžela zanechat v jeho vůli obživu a zaopatření a bydlení po celé toto období. Korán říká, výklad významu:

 

"Ti z vás, kteří budou ke Mně povoláni a zanechají manželky, nechť odkáží manželkám svým zaopatření na celý rok, aniž je nutí odejít z domu. Jestliže však odejdou, potom není pro vás hříchem to, co samy se sebou učiní podle zvyklostí uznaných. A Bůh věru je mocný, moudrý." 2:240

 

Později byla doba truchlení snížena na čtyři měsíce a deset dní jak Korán říká, výklad významu:

 

"Pro ty, kdož k Bohu byli povoláni a zanechali manželky, platí, že ony mají vyčkat samy o sobě čtyři měsíce a deset dní. A když dosáhnou lhůty své, nebude pro vás hříchem, jestliže si budou počínat samy se sebou podle zvyklosti uznané. A Bůh dobře ví, co děláte." 2:234

 

 

Dalším příkladem může být dědictví:

 

V předislámském období dědily pouze děti a rodiče dědili jen pokud jim bylo odkázáno. Proto, Alláh učinil odkázání dědictví v raných začátcích povinností, aby je tak naučil důležitost rodiny vzhledem na práva k majetku zemřelého. Výklad významu:

 

"Jest vám předepsáno, že když dostaví se smrt k některému z vás a on zanechá vám majetek, má učinit závěť ve prospěch rodičů a příbuzných podle zvyklosti uznané - a to je povinností pro bohabojné." 2:180

 

Nicméně poté, co komunita ochotně přijala toto právo a přísně ho praktikovali, Alláh jej nahradil Koránským veršem, které jasně stanovuje dědictví. A Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mír, dále pak potvrdil zrušení starých práv: "Zajisté, Alláh dal každému právem co mu náleží (dědictví), proto zde není odkazu dědicům." (Převyprávěno Abú Umámou, sesbíráno Abú Dáwúdem, at-Tirmizhím, an-Nasá'í, Ibn Mádžah a Ahmadem, sahíh dle al-Albání v sahíh Sunan Abí Dáwúd)

 

Jak je tedy vidět, koránské verše si neprotiřečí a Boží vševědoucnost není omezená, ale je zde pouze demonstrována moudrost a slitování Boha s lidstvem a braní ohledu na jeho blaho.

 

A jak Alláh Vznešený řekl, výklad významu:

 

"Cožpak nepřemýšlejí o Koránu? Kdyby ten byl od někoho jiného než od Boha, věru by v něm nalezli četné rozpory!" 4:82

 

Islám byl dovršen, zjevení přestala byla naplněna a tím se také uzavřela brána k jakýmkoli změnám ve víře.

 

"Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství." 5:3

 

Proto zde již není žádné možnost změn, dalšího zjevení, Muhammad, nechť mu Alláh požehná a dá mír, nemůže být nahrazen.

 

Verše položené v otázce vzhledem k vysvětlení tohoto principu jsou pak už jen krásnou demonstrací toho, co již bylo řečeno a s vůlí Boží jasně vysvětleno a dále pak utvrzení o Boží neměnnosti.

 

"Kdykoliv zrušíme verš nějaký či dáme ti naň zapomenout, přineseme jiný, lepší anebo podobný. Což nevíš, že Bůh je všech věcí mocen?" 2:106

"Pro takové platí zvěst radostná v životě pozemském i budoucím. A nezmění se slovo Boží a to štěstí bude nesmírné." 10:64

A Alláh ví nejlépe.

----------------------

Čerpané zdroje: Evolution of fiqh, Bilál Phillips, Korán s výkladem I. Hrbka a skromný 'ilm darovaný Alláhem Dobrodincem, Vševědoucím a Všemohoucím.

Prosím Alláha a vás o odpuštění v nedostatcích a nezáměrných chybách.