Víra v srdci

Často se stává, hlavně při setkání s arabskými muslimkami bez šátků, že uslyším frázi: "Mám víru v srdci". Tato fráze se pomalu začíná šířit i mezi některé konvertitky, které se snaží něčemu vyhnout a já bych se nad ní ráda pozastavila. Je možné mít víru jen v srdci?


Pozastavme se nad tím, co je víra. Víra, může označovat něčí náboženství, víru v Boha, ale také vztah věřícího s Bohem.

"Víra v srdci" pak může označovat něčí náboženství, které ve svém srdci skrývá. A s tím mohu souhlasit. Avšak, pokud někdo Boha miluje, uvědomuje si, že Bůh mu dal vše, pak zajisté takový člověk bude chtít svého Milovaného všemožně uspokojovat a jeden ze způsobů je plnit jeho přání a rady. Pokud takový člověk věří, pak ano, má svou víru v srdci, ale ta víra je jako světlo, které proráží na povrch. Jeho chování, jeho vzhled, celý jeho člověk se stane odrazem toho, co schovává v srdci. Proto nic takového jako komplexní fráze "víra v srdci" nemůže dávat smysl.

Dá se to přirovnat například k manželům. Pokud žena svého manžela miluje, zajisté to, co v srdci cítí bude chtít ukázat svému manželovi. Bude jej obskakovat, vyvařovat mu, starat se o něj, udělá mu vše, co mu jen na očích uvidí a naopak. Důsledek toho, co mají v srdci vyplyne na povrch a bude to viditelné i v jejich úkonech. Myslíte si, že by ale manžel byl spokojen, kdyby jeho žena chodila po návštěvách a nebo přímo mu říkala, že jej miluje, ale vůbec by se to neodrazilo na jejím chování k němu? Jakou lásku asi bude chovat, když by se dala v srdci uzamknout?

To, že Boha nevidíme, nebo jsme přímo od Něj neslyšeli, co máme dělat, nám ale neumožňuje ignorovat Jeho rady a přikázání. Věříme, že existuje, věříme v Jeho moc, věříme v Jeho slova a neměli bychom dávat větší hodnotu svým vlastní slovům, které hovoří jen podle toho, co náš mozek zná a nebo naše srdce cítí.
Fráze "víra v srdci" pro mě není nic jiného než jen omluva nebo spíše výmluva pro nenaplnění některých povinností, které nám byly Bohem uděleny. Vždyť opravdová láska, víra v Boha se nedá nacpat do malého prostoru. Naše oči, naše chování, náš vzhled, naše mluva, naše chůze ... to vše vypovídá o tom, co naše srdce uchovává. A pokud se nic z toho co v něm je nedostane na povrch, pak to není dostatečně upřímné, silné a intenzivní.

"Ó vy, kteří věříte, vejděte do islámu dokonale (poslouchající všechna přikázání a nařízení) a nenásledujte kroky satanovy. Vždyť on je pro vás nepřítelem zjevným!" 2:208